Živočichové

[22.11.2013]

Život v rašeliništi

Extrémním podmínkám vrchovišť se, ve srovnání s jinými biotopy, dokázalo jen málo živočišných druhů přizpůsobit. Tito nejsou bez rašelinišť schopni přežít.
Pro jiné méně specializované druhy představují často rašeliniště poslední možnost přežití, protože jejich původní stanoviště již neexistují.
 



Žluťásek borůvkový
Žluťásek borůvkový

Tento citronově žlutý motýl je spjatý s existencí specifické rašeliništní vegetace jako žádný jiný. Potravou jeho housenek jsou listy vlochyně bahenní, kde se také později kuklí. Vlochyni bahenní se daří výlučně v rašelinných půdách a proto je tento motýl vázaný pouze na rašeliniště. Později potřebuje k zajištění své výživy kvetoucí louky. Jestliže zmizí mozaikovitý biotop vzniklý propojením horských luk a rašelinišť, ztratí svůj životní prostor i žluťásek borůvkový.  
 











Šídlo rašelinnéŠídlo rašelinné

Šedohnědá vážka patří k největším zástupcům svého druhu ve střední Evropě. Je závislá na vrchovištích s plovoucími polštáři rašeliníků, do nichž samička klade vajíčka. Ta zde zůstanou tři až čtyři roky ležet, než se vylíhnou larvy a opustí vodu. V Německu je tento druh vážky zapsán do Červené knihy ohrožených druhů a hrozí mu vyhynutí. 
 


Tetřívek
Tetřívek obecný
Tetřívek obecný je pták velikosti bažanta a v Německu mu hrozí vyhynutí. Kohout se pyšní lesklým modročerným peřím, má bílá ocasní pera a nápadně velké červené kožovité výrůstky nad očima, nazývané poušky. Na jaře společně s jinými kohouty uchází na tokaništi o přízeň slepic (svatební tance). Ústraní, tolik potřebné ke svým námluvám, tetřívci nacházejí v odlehlých rašeliništích, kde mají i dostatek obživy ve formě bobulí, pupenů, výhonků a drobného hmyzu. Během tuhých mrazivých zim se tetřívci zahrabou do sněhu a využijí jeho izolační vlastnost k ochraně před zimou.