Ohrožení

[22.11.2013]

Rašeliniště v ohrožení


Největší nebezpečí pro rašeliniště představuje člověk a jeho počínání. Destrukce rašelinišť v Krušných horách má rozličné příčiny.
 
Těžba rašeliny:
Nejprve těžili rašelinu horští sedláci ručně, postupně se přešlo k průmyslové strojové těžbě. Rašelina se dříve používala jako palivo, stelivo pro hospodářská zvířata či pro přípravu léčivých lázní, později jako prostředek pro zvýšení úrodnosti půdy. Těžba rašeliny je dnes v Sasku zastavena, v Čechách se rašelina v Krušných horách těží ještě u obce Hora Svatého Šebestiána.
 
Odvodňování:
V minulých staletích měly být tyto zdánlivě bezcenné úhory přeměněny v zemědělsky a lesnicky využitelné plochy. Rašeliniště byla odvodňována pomocí rozsáhlých příkopů, tím se vysušila, nemohla již dál růst a ztratila své přirozené funkce.
Ještě dnes je na vrchovištích Krušných hor velké množství účinných odvodňovacích kanálů. Nejsou již udržovány, ale odvádějí z této oblasti stále velké množství vody. V rašeliništích tak není zabezpečen přirozeně vysoký stav vody, což trvale a nevratně ovlivňuje celý ekosystém. Vysušená rašeliniště již nemohou růst a ztrácejí své přirozené funkce.
Současná těžba rašeliny   Škody způsobené lesní zvěří
Ke zhoršení situace rašelinišť v Krušných horách v neposlední řadě přispívají i klimatické změny se svými průvodními jevy. S poklesem množství srážek se vrchovištím nedostává tolik důležitá dešťová voda.
 
S výskytem nadměrně vysokého počtu lesní zvěře se objevují škody způsobené okusem, zejména na malých keřících. Jelení zvěř škodí také tlakem svých běhů a trusem - do rašelinišť se dostávají živiny.
 
Poškozování lesů a rašelinišť způsobuje i jejich využívání pro turistické a sportovní účely, kdy dochází k narušování stanovišť chráněných druhů (např. tetřívka, kterého návštěvníci ruší na tokaništích a při vyvádění mláďat).